Každý student ruského jazyka nevyhnutelně narazí na velké množství termínů. V lexikologii ruského jazyka existuje více než 20 termínů, jejichž použití pomáhá objasnit nejrůznější struktury lexikální struktury. Dále jsou zvažovány podobnosti a rozdíly polysemantických slov a homonym..
Lexikologie jako obor lingvistiky
Slovní zásoba je základem jakéhokoli jazyka, jeho „těla“. A protože je tělo tvořeno buňkami, tak slovní zásoba sestává ze slov, kterými rodilí mluvčí vyjadřují své myšlenky a pocity. Použití slov v ústní nebo psané řeči znamená pochopení jejich lexikálního významu. Tento druh významu slov je ve slovnících opraven..
Slovníkový článek věnovaný konkrétní lexikální jednotce je poměr sady zvuků a symbolů, které tvoří slovo a jeho sémantickou složku, to znamená jeho význam. Navíc ze všech existujících konotací nejdůležitější, smysluplné.
Slovo nemůže existovat kromě lexikálního významu. Bez smyslu je slovo jen sbírka písmen a zvuků. Je vhodné přiblížit se k uvažovanému tématu. Některá slova mají jediný význam (nosorožec, trolejbus, přídavné jméno atd.), Zatímco jiné významy jsou mnoho (košile a říční rukáv).
V jazyce je mnoho slov s jediným lexikálním významem. Obvykle se jedná o názvy rostlin a zvířat, termíny, pojmenování profesí atd. (Los, bříza, pediatr). Pokud jde o slova s několika významy, je třeba zvážit dvě skupiny slovní zásoby: homonyma a polysemantická slova. Jak jsou podobné a jak se liší?
Nejasná slova
Při použití lexikální jednotky v řeči, která může být v závislosti na kontextu spojena s několika zcela odlišnými jevy reality, rodilý mluvčí řeší vícehodnotné slovo. Například slovo „hvězda“ může znamenat nejen astronomický objekt, ale také populární umělce a mořské zvíře.
V ruštině se často používají slova s mnoha hodnotami. Obvykle se týkají běžná slovní zásoba. Význam těchto slov může být obrovské množství. Například slovo „go“ v Ozhegovově vysvětlujícím slovníku má 26 významů: čas běží (přechází), hodiny běží (počítá čas), kabát pokračuje (osoba v něm vypadá dobře) a tak dále.
Všechny významy slova s více hodnotami mají společnou sémantickou složku. Například pro slovo „cesta“ je to „směr“: cesta života, polní cesta, cesta jako cesta.
Význam polysemous slov je rozdělen do dvou kategorií: hlavní přímé a odvozené obrazové. Obrazové významy se objevují jako výsledek korelace zvukově doslovného „těla“ slova s jiným objektem nebo jevem podle principu podobnosti. Například „klobouk“, který původně znamenal „pokrývky hlavy“, také znamená „horní část houby“. Obě tyto položky mají podobný tvar..
Výsledkem takového převodu může být metafora nebo metonymie. Metafora jako přenos se objevuje na základě podobnosti objektů nebo jevů: podle barvy (šedý mrak), podle tvaru (tlačítko na zvonku), podle umístění v prostoru (ocas v rovině). Metonymy je konotační, kontextový přenos založený na emocích způsobených objektem (bouře potlesku).
Homonyma
Homonyma jsou slova podobná ve výslovnosti a pravopisu, ale zásadně se liší lexikálním významem. Vzorky homonym: cop (účes a zařízení pro zemědělskou práci), brýle (podléhají správnému vidění a bodování v zápase nebo hře).
Celý komplex homonym v jazyce lze rozdělit do následujících kategorií:
- Homografy identické v pravopisu, ale liší se ve výslovnosti (zámek jako struktura a zámek - zařízení pro zamykání dveří)
- Homofony podobné ve slyšení, ale odlišné ve výslovnosti a pravopisu (raft - plod)
- Omoformy konvergovat jak ve výslovnosti, tak v pravopisu v konkrétní gramatické formě (sklo - podstatné jméno a sklo - minulé napjaté sloveso)
Rozdíly mezi homonymy a polysemantickými slovy
Klíčový rozpor mezi kategoriemi uvažovaných lexikálních jednotek - počet hodnot. Protože homonymy mají opravdu jen jeden význam. Jsou prostě podobné nebo identické v pravopisu, výslovnosti a - nebo zvuku. To je důvod, proč homonymy mohou znamenat věci, které nejsou spojeny ve skutečném světě, nejsou vůbec podobné. Z tohoto důvodu někdy vzniká zmatek. Například cizinec nebude vždy správně chápat význam slova „brýle“. Možná bude dlouho přemýšlet, jaký vztah má zařízení pro korekci zraku ke sportu.
Nejasná slova mají naopak velký význam. Což je zcela zřejmé z jejich názvu. A bez ohledu na to, kolik významů mají tato slova, jsou všechna spojena společnou sémantickou složkou. Například mrož není jen mořské zvíře žijící na severu, ale také člověk, který rád plave ve velmi studené vodě. Co spojuje tyto dvě hodnoty? Vodní stanoviště a odolnost vůči extrémně nízkým teplotám.Pokud není pochyb o tom, která z uvažovaných kategorií patří do konkrétní lexikální jednotky, není lepší vodítko než slovník. V položkách slovníku jsou informace tohoto druhu povinné.
