Potřebná obrana a extrémní nutnost jsou dva koncepty práva, které způsobují seriózní diskusi v teoretické a praktické vědě. Jedná se o relativní hodnoty, které nelze přesně odhadnout. Odhadovanou pozici vzhledem ke každé z nich poskytují odborníci v každé konkrétní situaci zvlášť, s přihlédnutím ke všem jemnostem a okolnostem.
Nezbytná obrana
Pojem nezbytná obhajoba se blíže vztahuje k trestnímu právu. Co se rozumí nezbytnou obranou? Potřebná obrana je ochrana proti trestnému napadení sebe nebo jiných osob. Podmínkou nezbytné obrany je vyloučení trestní odpovědnosti. Zákon však jasně stanoví, že nezbytná obhajoba musí být úměrná útoku. A zde již existují problémy s hodnotovými úsudky.
Pokud uvedete jednoduchý příklad, pak překročení nezbytné obrany bude smrtícím výstřelem na útočící osobu, pokud je ozbrojen pouze hůlkou. Ale s přihlédnutím ke zvláštní povaze tohoto konceptu, i v takové situaci, lze najít určité okolnosti, které nakloní stupnice ve směru nepřekračující nezbytnou obranu. To znamená, že na obranu musí být škoda způsobena téže osobě, která se původně pokusila provést trestný útok.
Zákon také stanoví takovou okolnost, že i když je možné požádat o pomoc nebo utéct, pokud byl útočník zraněn, bude stále posouzen jako nezbytná obrana. Překročení hranic nezbytné obrany tvoří zvláštní, samostatný korpus delicti, který není spojen s žádnými jinými trestnými činy. Obecně lze říci příklad: útok na zločince nožem, zatímco potenciální oběť zločince omráčí holí a bojí se o svůj život a zdraví.
Cílem nezbytné obrany je zastavit trestný útok a zabránit jeho opakování v budoucnosti. Díky této akci přichází iniciativa k použití síly k odstranění trestného napadení od osoby samotné, jedná podle své vůle.Co je nouzové??
Nouzový stav je situace, kdy je osoba objektivně nucena způsobit nějaké materiální škody třetím stranám, aby se vyhnula ještě většímu poškození. Hlavním rysem je to, že materiální škoda je vždy způsobena těm osobám, které nejsou nijak nebezpečně zapojeny. Důvodem přijetí opatření v nouzových podmínkách mohou být trestné činy jiné osoby, přírodní katastrofy, okolnosti vyšší moci.
V podmínkách extrémní nezbytnosti je navíc nezbytná skutečná hrozba, navíc musí být újma, kterou se osoba snaží odstranit, podstatnější než újma způsobená člověku na majetku jiného. V takovém případě musí být osoba přesvědčena, že jinak nelze újmu nijak odstranit, to je jediný možný způsob, jak zabránit nebezpečným následkům. Tento pojem se navíc v občanském právu používá převážně a týká se konkrétně materiální škody. V takovém případě mohou nastat případy, kdy může dojít k újmě na zdraví člověka a dokonce i smrt.
Škody způsobené na majetku jiných osob touto osobou musí být odškodněny třetím osobám, pokud překročí potenciální hrozbu. Jako příklad může tato akce zahrnovat například demolici budovy, aby se zabránilo šíření ohně během požáru, například ve stodole. To znamená, že oheň by se mohl šířit přes přístřešek do obytné budovy, přičemž by obyvatelům způsobil značné materiální škody a až do smrti domácnosti způsobil škodu jeho obyvatelům. Zde je jasně patrné menší materiální poškození (demolice stodoly) ve srovnání s možností zapálení obytného domu spolu s jeho obyvateli.
Rozdíly mezi nouzovou a nezbytnou obranou
- Pokud je to nezbytně nutné, hrozba může pocházet z úplně jiných zdrojů, včetně přírodních katastrof. S nezbytnou obranou nebezpečí vždy přichází přesně od osoby. Zdrojem trestného útoku může být pouze osoba. A poškození s nezbytnou obranou může být způsobeno pouze lidem.
- Je-li to naprosto nezbytné, je způsobena věcná škoda třetím stranám, které nejsou zapojeny do původního výskytu hrozby. S nezbytnou obranou je nutné poškodit osobu, která se původně pokusila spáchat trestný útok.
- Je-li to naprosto nezbytné, je vyloučeno nebezpečí ohrožení lidského života, je-li to naprosto nezbytné, možnost způsobit podstatnou škodu na majetku, chránit jej před zásahem.
- Pokud to bylo naprosto nezbytné, poškození majetku třetích stran neznamenalo možnost jiného vývoje událostí, jiného výběru akcí. S nezbytnou obranou by člověk mohl objektivně mít možnost utéct nebo požádat o pomoc, ale zároveň si vybral škodu způsobenou na záchranu vlastního života.
- V případě nouze as nezbytnou sebeobranou přichází iniciativa k jednání, které způsobí škodu, od samotné osoby.
- Hmotnou škodu způsobenou v nouzovém stavu může v závislosti na okolnostech nahradit osoba, která ji způsobila zcela nebo pouze částečně. Při nezbytné obraně samozřejmě není újma ani částečně kompenzována.
