I v ruštině se můžete setkat s obtížemi a nedorozuměním, pokud kombinujete neformální a oficiální jazyk. Kromě toho v každém případě dojde k nedorozuměním - a pokud se pokusíte komunikovat ve volnější formě se svými šéfy a pokud přijdete s formálním pozdravem blízkým přátelům nebo příbuzným. V angličtině existují také velmi přísná pravidla, která určují použití určitých slov - zejména ano a ano - v závislosti na situaci..
Ano a Yeh jsou slova, jejichž překlad do ruštiny je označen slovem „ano“ (jako synonyma - „ano, samozřejmě, jistě, jo, jo ...“). Jak vidíte, v našem jazyce obsahuje synonymní řada slova, která mají stejný význam, ale v emocionálním zbarvení se velmi liší. Tiše používáme v rozhovoru s blízkými lidmi, jiní dáváme přednost použití pouze v komunikaci s oficiálními zástupci, jiní jsou přijatelní v obou kruzích.
Takže v angličtině: ano Očekává se, že vám dá souhlas ve všech formálních situacích, když komunikujete s lidmi vyššího postavení, věku, cizími lidmi a lidmi, v práci, v obchodě atd.. Jo (stejně jako blízký yup a yep) jsou vhodné při komunikaci s rovnými, mezi přáteli, příbuznými. Mimochodem, pokud v ruštině můžete urazit známou osobu tím, že jej kontaktujete oficiálním tónem, pak s ohledem na slovo ano, pravidla jsou loajálnější a umožňují její použití v téměř všech případech, což nelze o jo říci.
Závěry
- v oficiálním prostředí si pamatujte pouze slovo ano, v neformálním prostředí může být váš aktivní slovník také obohacen slovem jo. Pochybujete o míře blízkosti vašeho vztahu s vizí? Pro potvrzení zvolte lépe ano!
