Jaký je rozdíl mezi pronájmem a leasingem?

Fyzické i právnické osoby nemají vždy dostatek peněz na to, aby získaly vlastnictví jednoho nebo druhého nezbytného movitého nebo nemovitého majetku. Současně to neznamená, že bude trvat dlouhou dobu, než se shromáždí potřebné množství, aby bylo možné tuto vlastnost využít, zejména pokud nyní mohou být ziskové. Za tímto účelem je na trhu nabízeno několik nástrojů k vyřešení problému, mezi nimiž lze vyčlenit nájemní a leasingové mechanismy.

Popis pojmu nájemné

Nájem ve skutečnosti představuje pronájem inventáře, ve kterém majitel převádí zboží, které mu patří, pro použití jinou osobou. Ten zase za to platí určitou částku peněz. Uvedený právní vztah je vytvořen dohodou mezi stranami nazvanou nájemní smlouva, která podrobně popisuje všechny základní podmínky procesu. Mezi tyto podmínky patří bezpodmínečně doba trvání smlouvy, výše poplatku, částka a četnost plateb. Zásadní vlastností této formy finančních vztahů je schopnost převést majetek za účelem užívání nebo ve vlastnictví pronajímatele, což by se mělo odrazit i ve smlouvě.

Na konci dohody se strany rozhodnou prodloužení vztahu buď vrátit pronajatou položku majiteli. Předmětem smlouvy mohou být jakékoli předměty movitého a nemovitého majetku, včetně pozemků. 

Leasingový koncept

Jednou z forem finančních a majetkových vztahů podobných leasingu je leasing. V tomto případě právnická osoba jednající jako pronajímatel převede na fyzickou nebo právnickou osobu jisté položky inventáře (Inventář). Specifikovaná smlouva je sepsána leasingovou smlouvou, která povinně stanoví podmínky vztahů vztahujících se k podmínkám, platbám, právům a povinnostem stran. Zásadní vlastností v tomto případě je povinnost příjemce vyplatit použité položky zásob na konci smluvního období v zůstatkové hodnotě nebo za jiných podmínek dohodnutých a stanovených stranami.

Doba trvání nájemní smlouvy je stanovena subjekty samostatně, ale ve většině případů je vypracována docela dlouhé období. Jediným omezením je, že doba trvání dohod nesmí překročit dobu použitelnosti převáděných zásob.

Je třeba také poznamenat, že v souladu s požadavky stávajících právních předpisů nelze pronajímat předměty přírody a půdy.   

Podobnost mezi pronájmem a leasingem

Z právního hlediska je leasing jedním z zvláštní případy uvažovaného mechanismu, proto se často nazývá finanční leasing. V obou případech je mezi subjekty dosaženo dohody o převodu hmotného majetku náležejícího k vlastnickému právu z jedné strany na druhou na vratné bázi. Účelem transakcí je získat právo používat majetek příjemcem a dosáhnout zisku strany poskytující zboží a materiály.

Obě transakce podléhají příslušné právní registraci a mají naléhavé. Společným právním základem pro oba typy transakcí je občanský zákoník, v jehož rámci jsou vyřešeny všechny spory vzniklé mezi stranami v procesu interakce..

Rozdíly mezi leasingem a leasingem

Přes existenci mnoha společných charakteristik existuje mezi základními finančními a majetkovými vztahy řada zásadních rozdílů. Nejvýznamnější z nich jsou:

  1. Při pronájmu je předmětem právních vztahů na konci smlouvy se vrátil majiteli, zatímco pronajaté aktivum koupí příjemce na adrese zbytková hodnota.
  2. Zásadní rozdíl mezi podmínkami obou finančních nástrojů spočívá v tom, že nájemce vypracuje transakci s majetkem, který již vlastní protistrana. Současně při registraci leasingu si příjemce samostatně vybere nezbytný majetek, který leasingová organizace získá a poskytne k užívání.
  3. Zboží a materiály na základě leasingové smlouvy mohou být poskytovány jak fyzickou, tak právnickou osobou, přičemž je poskytován leasing pouze právnická osoba, mít odpovídající registraci a chartu.
  4. Leasingové operace nelze provádět ve vztahu k přírodním objektům a pozemkům.
  5. Neexistují žádná povinná omezení naléhavosti leasingových transakcí, jejich doba je však zpravidla kratší než doba trvání transakcí za leasingových podmínek. Současně jsou podmínky posledně uvedeného omezeny délkou užitečného využití předmětu právních vztahů.
  6. Riziko pronajímatele výrazně vyšší, než podobný subjekt leasingu, protože společnost nabývá vlastnictví inventury nezbytné pro příjemce a v případě jakýchkoli problémů nemusí být poptávka po vybavení nebo jiném subjektu transakce, který má úzké vlastnosti. Proto téměř vždy před uzavřením dohody společnost důkladně vyhodnotí solventnost protistrany.
  7. Leasingové splátky mohou být libovolné a obvykle, překročit leasing ceteris paribus. Navíc jsou tyto položky obvykle počítány přesně podle hodnoty položky, přičemž se bere v úvahu nezbytná úroveň zisku.