Lingvistika nebo filologie je úžasná věda, která vám umožní pochopit, jak jazyk funguje a jak se jazykové normy proměňují v realitu řeči. Studium různých sekcí jazykové vědy umožňuje proniknout do struktury jazyka na úrovni gramatiky, syntaxe, morfologie.
Knihy o jazyce a jeho složkách poskytují kromě mnoha termínů, které se vyskytují ve vědeckém každodenním životě filologů, informace a nástroje pro analýzu každého slova s cílem odůvodnit jeho použití v řeči. Role slov v řeči je vyprávěna vědeckou morfologií. To úzce souvisí se syntaxí, protože slova v řeči nefungují odděleně, ale v úzkém spojení s jinými slovy. V tomto propojení je zobrazen jazykový systém, jehož hlavní charakteristikou je strukturovanost.
Unie a předložka - oficiální části projevu
V morfologii jsou slova považována za části řeči (CR), mezi nimiž se rozlišují nezávislé a oficiální. V řadě případů mohou první existovat nezávisle na druhých, ale plnohodnotné spojení mezi slovy se projevuje pouze v „blízkosti“ dvou typů ČR. Mezi oficiální češtinu patří záminka, unie a částice. V praxi studentů jazyků je obtížné rozlišovat mezi unií a předložkou, proto stojí za to věnovat pozornost jejich obecným rysům a charakteristickým rysům.
Unie a předložka nesou znaky oficiální České republiky:
- Zbaveno lexikálního významu.
- Nesplňují syntaktickou funkci (předložky mohou být členy věty pouze „ve společnosti“ s nezávislou ČR).
- Hrají roli „propojené osoby“, ovlivňující použití jedné nebo druhé slovní formy a interpunkčních znamének jejich přítomností.
- Neměňte jejich tvar.
Sjednocující rys spojování a předložek jsou některé rysy pravopisu. Tyto CR mohou být jednoduché a odvozené. Při studiu předložek, zejména v ruštině jako cizím jazyce, vznikají potíže v případě samostatného psaní („z vody“, „pod stolem“) a spojovníkem („z pod obrubníkem“). Odvozené předložky se objevují v jazyce převodem slov některých z nich do jiných. V tomto případě „úskalí“ spočívá ve schopnosti rozlišit podstatné jméno s předložkou od derivační předložky („během řeky“, „během roku“). Musíte si procvičit pravopis a správné používání slov v řeči pomocí příkladů vět „s úlovkem“: tímto způsobem budete moci vidět vzorec, naučit se správně psát předložky a vyhýbat se sémantickému zmatku..
Svaz má pod záminkou přítomnost složitosti, ale v případě unie má charakter typické interpunkční chyby. Tato studie a konsolidace interpunkčních znamének ve větách s homogenními členy. Složité věty lze učinit spojenými, což by mělo být také pečlivě prostudováno, protože tento aspekt má své vlastní interpunkce. Spojení tedy může být „odstraněno“ ze syntaktické jednotky, ale výmluva - ne.Unie a předložka: jaké jsou rozdíly?
Spojení a předložka splněny pomocné funkce, to znamená, že slouží k označení povahy vztahu mezi nezávislou Českou republikou nebo mezi částmi návrhu. Projevují se na úrovni funkce, kompatibility, účasti na tvorbě složitějších jazykových jednotek (fráze, věty, frazeologické fráze).
Funkce předložky je demonstrace závislosti nezávislé ČR na jiných slovech. Používá se tedy pouze u substantiva, zájmena nebo číslice, v kombinaci s nimiž může tvořit různé členy věty, například dodatky nebo okolnosti. Samotná předložka nese sémantické zatížení. Jeho gramatický význam se projevuje pouze na pozadí významu hlavního slova ve větě nebo větě a takové slovo může být pouze nezávislou ČR. Účastí na strukturování syntaktických jednotek získávají slova různých typů ČR charakteristiku určitých členů věty.
Role unie se projevuje v vytvoření „mostu“ mezi malými nebo velkými syntaktickými formacemi. Jsou to homogenní členové věty, stejně jako jednoduché věty ve složení komplexu nebo komplexu. Pokud tedy lze předložku považovat za „spojence“ nezávislé ČR, pak je unie „doprovodným“ prvkem, který pomáhá přidat jasnosti seznamu, aby ukázal povahu vztahu mezi hlavními a podřízenými větami. Takzvané „vícepodlažní“ věty (složité s několika podřízenými) se více používají v psaní, ve vědeckém diskurzu, v analytice. Mohou komplikovat vnímání textu. Pro ústní prohlášení jsou charakterističtější jednoduché věty, ve kterých spojenectví mezi homogenními členy dělají řeč více měřenou přidáním „pauzy pro reflexi“.
Jedním ze znaků kompetentní řeči je správné použití nezávislé a oficiální CR při formulaci jejich myšlenek, při větách. Gramatika, stejně jako matematika, je pro mysl gymnastika. Pouze neustálá praxe vám umožňuje udržovat znalosti v aktivu a zlepšovat vaši znalost slova, čímž se dostává na úroveň umění. Při učení jazyka nezanedbávejte analýzu vět, morfologickou analýzu slov.Porozumění významu a roli každého jednotlivého slova ve frázích a větách nám umožňuje pochopit jejich vzájemný vliv a vzájemnou závislost v různých syntaktických jednotkách - od úrovně věty po úroveň textu. Analýza a syntéza - nezbytné podmínky pro pochopení podstaty jazyka, vytvoření správné jazykové dovednosti a řečových dovedností.
